Web, který vás inspiruje. Užitečné rady pro váš byt, dům i zahradu.


Grilování, masový koníček

foto: Weber-Stephen

Lidé začali jídlo upravovat nad plamenem hned jak přišli na to, jak rozdělat oheň. Šlo vlastně o určitý předstupeň dnešního grilování, jež moderně nazýváme barbecue.

Tenhle výraz jsme údajně pochytili od indiánů kmene Arawak z ostrova Haiti, kteří si maso pekli nad ohněm s pomocí jakési mříže, jíž říkali „barbacoa“. Způsob přípravy masitých pokrmů prý od nich okoukal Kryštof Kolumbus, a Španělé pak jeho slávu pod názvem barbecue rozšířili do celého světa.

Od dřeva k infrapaprskům

Velké oblibě se grilování těšilo v osmnáctém století především na jihovýchodním pobřeží USA: tehdy tam na mřížích nad hořící hranicí ze dřeva pekli dokonce i celá prasata, navíc také poprvé začali maso podávat s nejrůznějšími omáčkami. Převrat znamenal pro grilování vynález uhelných briket v roce 1897, jeho vývoj pak v devadesátých letech minulého století významně ovlivnil i Henry Ford výrobou dřevěného uhlí. Mřížky (pořád ještě otevřených) grilů tehdy zdobily různé ornamenty, obrazce, erby a značky, jež se při přípravě jídla otiskly do masa a zdobily ho. První uzavřený gril, který skoncoval s problémy způsobované neustále kolem poletujícím popelem, vyrobil v roce 1952 zaměstnanec Weber Brothers Company, svářeč George Stephen, a to z části bóje. Zařízení se poté bleskově rozšířilo do všech amerických domácností. Pár let nato podlehli milovníci grilování snadné obsluze a dokonalé funkčnosti plynových produktů, v letech osmdeástých se pak objevil první gril infračervený. V současnosti, kdy je úprava pokrmů pod širým nebem opravdovým světovým fenoménem, můžeme i na našem trhu vybírat mezi zařízeními různých typů, značek i technologií.

Moderní média

Kromě staré dobré klasiky, jež k přípravě pokrmů využívá dřevěného uhlí, nabízejí výrobci rovněž grily plynové, lávové, vodní a elektrické. Každý z nich má své fanoušky i zarputilé odpůrce. Například milovnící dřevěných briket vyzdvihují především chuť a vůni, kterou nad nimi připravené maso získá. Bohužel se však potýkají s problémy regulace intenzity ohně, negativem je i poměrně dlouhé rozpalování ohniště, aby se pokrm mohl začít péci nad správně rozžhaveným uhlím. Na elektrických grilech spotřebitelé oceňují nenáročnost obsluhy a provozu, snadnou regulaci a jednoduchou údržbu, jistým omezením je však závislost na přívodu energie. Obvkle jde o zařízení s elektrickými spirálami v teflonové či litinové desce, může také využívat k přípravě jídla infračervené paprsky. Kromě teras a balkonů je lze instalovat i v interiéru. Vyznavači plynových grilů jsou okouzleni především takzvanou RBS technologií: zařízení je na bocích vybaveno dvěma hořáky, s jejichž pomocí je tepelná úprava potravin rovnoměrnější. Varianty s druhdy oblíbenými lávovými kameny, jež odvádějí přebytečný tuk z masa, takže vyniká jeho přírodní chuť, nahrazují takzvané flavorizéry (kovové, nerezové nebo smaltované profily), na nichž se tuk i šťáva odpařují, ale nevzplanou. Zajímavé jsou grily vodní (na dřevěné uhlí či dřevo), které k přípravě jídla využívají kombinaci tepla, vodní páry a kouře. Jde o proces eliminující odkapávání tuku do ohně, navíc nevyžaduje otáčení masa, uvnitř kterého zůstává zachována všechna šťáva.

Text: redakce -ll-, foto: mall.cz, Otdoorchef, Weber-Stephen, Catler, Pogra s.r.o.